
Stěhování po osmnácté
Stěhuju se. To už víte Přiznávám, že vydržet na jednom místě celý život je pro mě děsivá představa. Moje děti už tenhle stěhovavý pud berou s rezervou a říkají mi… Číst dále »Stěhování po osmnácté
Zápisky introuše. Můj blog, můj život. My life, deník. Jak to jde. Průsery a výhry. Moje cesta, kronika introverta, saská náplava. Kudrhaltka

Stěhuju se. To už víte Přiznávám, že vydržet na jednom místě celý život je pro mě děsivá představa. Moje děti už tenhle stěhovavý pud berou s rezervou a říkají mi… Číst dále »Stěhování po osmnácté

Méďa začal na stará kolena studovat IT technologie. Dálkově. Od školy dostal speciálně upravený notebook se sluchátky a kamerou. Podepsal podmínky, kde mimo jiné stojí, že se nesmí od počítače… Číst dále »Jak Méďa studoval aneb Chudák Hans

Mluv, jak ti zobák narost. Znáte? No, aby ne. Spojení, které používáme a slýcháme v případě mluveného projevu, na kilometry vzdáleného naturelu řečníka. Když kámoška místo obvyklého: „Ty kráso, to je… Číst dále »Mluv, jak ti zobák narostl

Zapnete televizi, nutí vás do pohybu. V rádiu to samé, o internetu nemluvě. Ovlivněna všemi těmi tvrzeními o blahodárném vlivu sportu na fyzičku i psychiku, jsem si byla zaběhat. V… Číst dále »Sport a ego pod vlivem reklam

Naši nikdy neměli auto. Dvě partaje pod námi ano. Starý pan profesor, který obýval komůrku u půdy, s balkónem přes celou její šířku, zato neměl ani řidičák. Stejně jako Hájkovi… Číst dále »České dráhy se loučí. Na Moldavu už nevyjedou

Ticho ještě nemusí znamenat příchod bouře. Zachytit radost bývá někdy těžší, než nasekat fůru dřeva na zimu. Tak nějak, jako když sebereš z louže tři zlatý, který ti už nikdo… Číst dále »Reportáž za tři zlatý a cestu tichem

Knihy a já. Kdyby se se mnou všichni rozešli a vyfakovali mě ze svého života, aby měli pokoj od mé ulitománie, knížky zůstanou. Tisíce příběhů implantovaných někam do mozkových závitů.… Číst dále »Burza knih – jedu i přes mrtvoly

Kdyby byl svět plnej koček, které by tu a tam doma chovaly nějakou ženskou nebo chlapa, co já vím, třeba pro srst, rodokmen, nebo jen z potřeby se o někoho… Číst dále »Poezie: Kdyby byl svět plnej koček

Ideální den na výlet. Brácha se snažil couvnout, neměl šanci. Jen vystoupili z auta, hubu od ucha k uchu. Poslední minuty pozemské radosti. Než z nich ujde pára. Nebylo vidět… Číst dále »Horní Jiřetín a Blair Witch

Zůstala jsem trčet na chodbě domu, kde bydlím. Po třech hodinách tam strávených mohu místopřísežně prohlásit, že jí znám do posledního šroubku v zábradlí, do poslední mušky, přilepený na skle,… Číst dále »Dveře si zabouchne jen debil