Sbírka poezie JALOVÝ NOCI
Vyšla v březnu 2025, brožovaný výtisk, 86 stránek, velikost A5, ISBN 978-80-11-05958-3
Vydal: Bohumil Kudrhalt, Krajní ulice, Teplice 1, v nákladu 500 kusů.
Vytiskla: firma Carter Reproplus s.r.o., Praha 4.
Vydání 1.
Cena: 80 Kč Poštovné: 45 Kč
(Možnosti objednání najdete pod recenzemi.)
Anotace
Sbírka Jalový noci je debutem autorky. Zahrnuje šuplíkovky tvořené v průběhu 30 let. Prezentuje poezii vzdálenou romantickému veršování. Poezii, která umí pořezat duši, víru i sebevědomí. Dokáže probudit léta usazené emoce a vyvolat víc pochybností než světla.
Básnický styl Jalových nocí má blízko k beatnické poezii. Vyznačuje se ale syrovostí a bezohlednou otevřeností. Jednotlivé básně nabízejí koktejl erotiky, vášní, smutků, náznaků i zvláštního nadhledu, často umocněného ironií a sarkasmem. Autorka provází čtenáře pocitovými eskapádami, obyčejnostmi, bitvami ve vztazích i v nás samotných. A to bez servítků, bez obalů, bez oklik a bez retuší. Životem obnaženým na kost.
V poezii Kudrhaltky prosakují myšlenky žen milovaných, odmítaných, smířených, ponížených, tichých a trpělivých. Taky ale těch, které chlapa rozervou na kusy, zadupou do země a pachuť viny, pokud vůbec nějakou cítí, přebijou skořicovým šnekem s macchiatem.
(Hastalou)
Recenze
Stanislava Koblihová
novinářka, autorka, výtvarnice, Milevsko
„Když jsem dostala poštou knihu s černou obálkou, užasla jsem – Ilona nezklamala! Stejně jako pro slova, má cit i pro fotografování a výtvarno. Když jsem se ponořila do stránek, jen jsem si potvrdila, že jako vždy se nespokojila s žádným průměrem, ale naopak.
Už sama titulní fotka napovídá, s kým máte tu čest. I když na první počtení působí její poezie temně a syrově, nenechte se zmást. Z prasklin nakřáplých krunýřů drsných slovních výrazů a originálních spojení prosvítá citlivá zranitelná duše. Autorka se bezpochyby dotýká čtenářova nitra s nepopsatelnou silou. Tedy toho, kdo už něco prožil. Věřím, že tato sbírka originální syrové poezie osloví hodně čtenářek i čtenářů.“
Miroslav Klíma
autor, textař, Praha
“Vyseknu tady nevyžádanou poklonu dámě, která má na to, psát poezii. Žádné kouřové clony metafor na efekt, žádná vata. Co báseň, to váza, strasti a radosti vybroušené na klenot s beatnickými odlesky. Někdy pokora řádové sestry snoubící se s dlouhými nehty a okem snajpra. Není to poetika hnípající se v pocitech, ale důsledná práce s pocity jako polotovary za účelem postoje, názoru. A to mě baví. Kdybych měl někdy v toaletní skříňce tupé žiletky, asi by stačila myšlenka na Kudrhaltku a budou zase jako břitva. Ilono, podle mě jste výborná. Vlastně z Vás mám jako chlap trochu strach, ale to je můj problém.“
Petr Kraus
redaktor, výtvarník, Německo
Ještě jsem se nesetkal s tak syrovou a přímočarou poezií, jako u Ilony. Působí trochu studeně a možná až necitlivě. Jde ale do takový hloubky vědomí, že zasáhne nejcitlivější body, které člověk v sobě utajuje před druhými.
Jak knihu získat?
Pokud budete mít o knihu zájem, napište mi do kontaktního formuláře, nebo na email ilona@kudrhaltka.cz a já vám pošlu informace k platbě.
Knihy posílám z Teplic, kam zajíždím minimálně jednou do týdne. Můžeme se proto domluvit i na osobním předání přímo v Teplicích.
Připravuji
Momentálně dokončuji knihu storek ze života česko-německého manželského páru ŠNYCL S KNEDLÍKEM
Ukázka:
…Zhruba po hodině se zvedl silný vítr.
Nějaké husy na obloze buď právě odlétaly nebo se odněkud vracely. V každém případě dělaly pěkný rambajs.
Byla jsem tak zabraná do práce, že jsem si neuvědomila, že od chvíle, kdy se Méďa vydal vstříc hlubinám, uběhl poměrně dlouhý čas.
Teprve, když husy přelétly, zaslechla jsem od studny funění, prokládané výkřiky „Beschissene Arbeit!“.
A od skruže zavál podivný chlad.
Místo Médi se nahoře objevil zmáčený a špinavý Brůna s děsivým výrazem v pohledu. Kapala z něj voda, slizký jíl a celý byl obalený do metrových pavučin.
Z té mazlavé špíny a bláta svítily jen jeho oči. Jako oči nedoléčeného psychopata. Jako oči někoho, kdo za pár hodin půjde a bude brousit sekeru, než se vydá na osudnou cestu přes dvůr do obývacího pokoje…
„Čerpadlo funguje a voda tam ještě je“, oznámil stroze ten přízrak směrem ke mně. Překulil se přes skruž a s čvachtáním v teniskách (holiny odmítl, protože v nich prý vypadá jako debil) se vydal k chatě, aby se umyl a převlékl.
Nad protějšími lesy v tu chvíli démonicky zahřmělo.
Zvedl se vítr a přivál dlouho očekávanou vůni vody.
A než jsem došla do chaty, trefilo mě pár prvních kapek přicházejícího deště…
(Úryvek z povídky Medvěd a studna)
