Dnešní premiéra Hugouše v přepravce.
Dívadlo pro sousedy. 
Rvala jsem ho bočním otvorem dovnitř, zatímco on instinktivně rozpažil všechny čtyři.
Stačil mě poškrábat a ušpinit hodobožové oblečení.
Podupat čistě bílé tenisky.
Znehodnotit výraz ledabylé elegance, páč jsem se rozvrkočela a zpotila jak ta sviňa.
Nevzdávám se lehce…
Když byl uvnitř celý a prostrčil hlavu otvorem, zklidnil se.
Vzhledem k jeho svobodomyslné povaze jsem předpokládala, že neakceptuje malý prostor a bude potřeba několik lekcí tvrdého výcviku.
Ale dal to.
Dokonce po dvou hodinách vypadal, jako kdyby se v přepravce vozil od štěněte.
Jako kdyby ho to bavilo.
Jako kdyby se v ní narodil.
P.S.
Ten nasranej výraz nesouvisí s přepravkou.
Právě jsem dojedla tyčinku Twix.
Sama.
