BÍLINA – Magdaléna Malá ze Dvora Králové pracovala ráda se dřevem už jako dítě. Postupem času se zdokonalovala a později vyráběla i loutky pro děti. Když jednou sledovala vyřezávání motorovou pilou, řekla si, že to zkusí také. A téhle chlapské činnosti se od té doby věnuje pět let.
„Dnes je to moje druhá práce. Pro ženskou možná těžká. Já s pilami ale neřežu, já s nimi kreslím do dřeva.“ Půvabná dlouhovláska z východních Čech byla jedinou ženskou účastnicí pátého ročníku Řezbářského plenéru, který se konal v pátek a sobotu 29.-30. července v Pohádkovém lese v Bílině.
Pohádkový les Bílina
Akci pořádá spolek Pohádkový les Bílina ve spolupráci s kulturním centrem a městem. Letos se uskutečnila popáté, z toho podruhé v pohádkovém lese a zúčastnila se jí desítka řezbářů z celé republiky. Cílem letních plenérů je kromě výměny zkušeností využití vzniklých děl pro doplnění postav na trase stejnojmenné odpočinkové zóny v Bílině, kterou se spolek v roce 2018 rozhodl revitalizovat.
Pohádkovým lesem zněly od pátku do soboty motorové pily. Zakusovaly se do mohutných, neopracovaných špalků, aby pod rukama řezbářů, kteří v tvůrčím nasazení nevnímali čas, ani zvědavce kolem, vznikaly postavy z pohádek a z říše fantazie. Piliny, vůně dřeva a jak nám řekl jeden z řezbářů, zpěv motorových pil. Pila, když se prý zakousne do dřeva, tak zpívá.
František Weigl: Řezbářský plenér se původně konal v centru
Tři roky se řezbářský plenér konal v centru Bíliny a na bílinské Kyselce. „Pohádkového lesa jsme se vždycky trochu báli, protože se to tady špatně koordinuje s elektřinou, není tu zavedený proud, a tak jedeme na centrály,“ uvedl člen spolku Pohádkový les, František Weigl. „Vloni jsme našli poprvé odvahu, zjistili, že to jde a shodli se, že pohádkový les je pro pořádání plenéru nejlepší.“
Podle Františka Weigla se v pohádkovém lese dokonce zvedla návštěvnost akce a vloni se na plenér přišly podívat téměř 3 tisícovky lidí. „Největší přednost je v prostoru, který les nabízí. Je tady víc místa a lidi nemají pocit, že jsou tlačení davem. Probíhá to volnější formou. Návštěvníci mohou posedět, dát si něco k jídlu, na děti čekají soutěže, rodiny projdou les a spojí to s příjemnou procházkou.“
Program nabídl sport i divadlo
Sobotní klání řezbářů zpestřilo programem Kulturní centrum Bílina. Pro děti ve spolupráci se studenty a mladými hokejisty, které měla na povel vedoucí centra Martina Tuháčková, vzniklo v lese několik soutěžních stanovišť. Například bazének, ve kterém se děti snažily ulovit co nejvíc ryb, prostor pro lukostřelce, pro vrhače podkov nebo pro mladé botaniky. Zájem dětských návštěvníků byl rovněž o představení pouličního divadla, Panoptikum Maxe Fische nebo o nafukovací atrakce.
Díla, vytvořená na řezbářském plenéru budou zdobit Pohádkový les v Bílině. Před tím je ale čeká nezbytná úprava. Spolek sochy odveze, poskytne ochranný nátěr a připraví k instalaci. Do pohádkového lesa se postavy vrátí až v průběhu následujícího roku na jaře.
Některá z řezbářských děl šla do aukce
Několik menších soch nabídl spolek v závěru sobotního programu v dražbě. „Jedná se o práce, vytvořené v rámci hodinové rychlořežby,“ vysvětlil František Weigl. „Výtěžek z dražby je určený pro řezbáře, aby si alespoň nějakým způsobem zaplatili práci, kterou pro pohádkový les odvedli.“
Do budoucna má spolek v plánu řezbářská sympózia ukončit. Konkrétně v roce 2024, u příležitosti 50. výročí založení pohádkového lesa, kdy se bude konat poslední, velkolepě pojatý ročník. V tu dobu už bude podle Františka Weigla trasa pohádkového lesa postavami dostatečně zaplněná. „Plenéry pro řezbáře v Bílině jako takové ale neskončí. Chceme projekt posunout dál. Máme tady například Cestu dějin, kde je prostor pro vytvoření řady bust. Jsou zde také různé spolky, pro které máme v plánu rovněž něco udělat,“ uzavřel Weigl.