Přeskočit na obsah
Home » Blog » Josef Vinklář: Pokus o kus pravdy

Josef Vinklář: Pokus o kus pravdy

Dočteno. A jak jsem pana Josefa Vinkláře nikdy moc nemusela, tímhle vyprávěním mě nadchl. Jeho popis cesty dětstvím, dospíváním a životem u divadla odkrývá, nebo pro nás starší osvěžuje, spoustu vzpomínek, ale i zajímavých informací. O společenských náladách v různých etapách země. S fotografickou přesností vykresluje dusno totalitní doby.

Pokus o kus pravdy

Souboj lidí od kumštu v touze po otevřeném sdílení myšlenek velkých autorů s malostí dohlížitelů, kteří ve finále rozhodovali o míře škodlivosti toho kterého divadelního kusu. O tom, jestli se vůbec bude hrát. Zrady, donášení. Na druhou stranu obrovská soudružnost lidí, co se nenechali zlomit. To vše kořeněné Vinklářovým respektem k člověku a nesmírnou láskou k divadlu.

Dozvěděla jsem se řadu zajímavých informací o Werichovi, Brodském, Voskovci, Menšíkovi a desítkách dalších hereckých osobností. Také o výtvarnících, se kterými se Vinklář přátelil, protože byl velkým sběratelem obrazů. Zrzavý, Komárek, Ronovský, Jíra, Bauch…

Lidskost, láska k divadlu a respekt

Cením si Vinklářovy diskrétnosti, kdy řadu jmen ve spojitosti s některými vzpomínkami nenapsal, aby nikoho nekompromitoval. Jsem vděčná za možnost vnímat a poznat vůni i atmosféru zákulisí divadla. Za zjištění, jak nelehké je herecké řemeslo. A nejisté. Nikdy nevíš, co přijde. Ani, co může přijít.

Děkuji za uvědomění si, že je nejprve třeba vyříznout srdce a položit ho na oltář divadelní scény.

Celé. Beze zbytku.

V opačném případě nemáš u divadla co dělat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ověřeno MonsterInsights