Přeskočit na obsah
Home » Blog » Poezie: Už lítaj třísky

Poezie: Už lítaj třísky

Už lítaj třísky.

Zvedám prach z klávesnice a v diáři hledám prázdná místa.

Ne, že by bylo ukázkově.

Ne, že by to byl úsměv jako na letáku pojišťovny.

S upoceným čelem proti zdi.

Taktika zákopů.

Úhybných manévrů.

Vyhovuje.

Práce tvá tě uzdraví.

Nabije.

Jako voda sazenici v suché půdě.

Zvedne list za listem.

Řetízkový kolotoč jede do bezvědomí.

Cítím sílu.

Sama sebe.

Vnímám potřeby a stavy druhých.

Kočíruju vrásky do úsměvu.

A cesty k nim se rozevřely.

Nebe zbarvené do modré.

Tolik se mi stýská po Lužnici.

Po sněhu a blázinci.

Po přestupování v Táboře.

Po nestíhání vlaku z Milevska.

Po redakci s Jitulí.

Svět jsou ulepený vzpomínky.

Čas v horečce, kdy předeme o minulosti.

Jenom tu nejlepší nit.

Vzýváme budoucnost a opíjíme se nadějí.

Že nakonec stihneme víc,

než jsme doufali.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

× Můžu s něčím pomoct?
Ověřeno MonsterInsights