Před několika dny jsem dočetla Dekameron 2000 aneb Láska v Praze od Vladimíra Párala. Tu knihu si pořiďte. Jestliže toužíte být rozebraní do posledního šroubku své duše. Pokud chcete vyvést na pastvinu všechny své skrývané touhy a představy. Jestli se neustále plácáte v tom, jak sami k sobě v otázce vztahů přistoupit.
Vladimír Páral
Páral má obrovský dar empatie. Prostřednictvím svých ženských a mužských postav, které život nametá do různých postelí, do různých milostných vazeb, krátko i dlouhodobých, rentgenuje postelové rituály až na samou dřeň. V některém z nich se určitě najdete. A budete se ptát, jestli vás U TOHO Páral viděl a jestli vám u toho čuměl do hlavy, protože to není jinak možný…
Když čtete ten bezobalový striptýz vášní, nenávisti, nucenosti, vypočítavosti a naivity (kterou Páral neodpouští), ocitnete se poměrně nepřipravení v poslední povídce Spolu. Je o Jindrovi, ze kterého si manželka udělala slouhu a o Jindře, která má následky po obrně. Té zase matka i celé okolí dávají sežrat, jak je nemožná, ošklivá, pomalá, k ničemu a jak si neumí najít chlapa. Když si potom najde Jindra Jindru a vzplanou k sobě jako zapálené sirky, všichni vysílají k těm dvěma „mrzákům“ jen výsměch, krutost maloměšťáctví a neomalenosti.
Přečtěte si konec téhle povídky, který jsem přiložila. Podaří se vám pro změnu dostat do hlavy Vladimíra Párala. A ten výlet stojí za to.
